Dárcovství těl

Současná medicína umí stále více a lépe rozpoznávat poruchy a choroby těla i duše, prodělává bouřlivý vývoj v diagnostických i léčebných postupech a metodách. Stále však stojí na základech poznání stavby a funkce lidského těla, jež je již po desetitisíce let neměnná, avšak dosud do všech podrobností nepoznaná.

Anatomia clavis et clavus medicinae
​(Anatomie je klíčem i mozolem studia lékařství)

Budoucí lékař tak musí projít nejen výukou nejnovějších vyšetřovacích a léčebných postupů a použití vhodných přístrojů, ale zejména postupným poznáváním stavby a činnosti lidského těla. K tomu mu slouží několik předmětů teoretického studia medicíny a mezi nimi zaujímá stěžejní místo anatomie. Výuka sestává z přednášek a seminářů, studia knih, obrazů získaných z rozličných vyšetřovacích metod (rentgen, počítačová tomografie, nukleární magnetická rezonance, ultrazvuk). Klíčové je však pro budoucího lékaře seznámit se s vlastnostmi a stavbou lidského těla přímo. K tomu slouží těla a preparáty získané od dobrovolných dárců a konzervované pro výukové účely. Díky možnosti dotýkat se těchto preparátů, provádět poznávací (anatomickou) pitvu do nejmenších podrobností, studovat velikost, uložení a vzájemné vztahy jednotlivých částí a orgánů lidského těla neustále zdokonaluje svoje znalosti a představu o těle jako celku. Učí se rozeznávat, co je přirozené a zdravé, a co je již poškozené, nemocné či tělu cizí. Na základě dokonale nabytých znalostí anatomie pak může zdokonalovat svoje léčebné možnosti a schopnosti. Aby tomu tak bylo i nadále, pro nově příchozí pokolení studentů lékařství, je třeba mít dostatečné množství těl zemřelých dárců pro výuku. Je tedy třeba jak nových lékařů, tak dárců těl, kteří po své smrti přenechají své ostatky pro výuku těchto budoucích lékařů.

V minulosti se používala těla odsouzených k trestu smrti, těla zemřelých bez příbuzných či potomků, nebo v době největších krutostí těla vězněných. V současnosti se ve všech vyspělých zemích používají výhradně těla dobrovolných dárců, kteří se na základě dostupných informací a svého přesvědčení rozhodnou, že až přijde jejich čas, mohou být jejich tělesné pozůstatky využity pro výukové účely mladých lékařů.

Nedílnou součástí našeho poznání je prohlubování našich odborných znalostí pomocí vědeckého výzkumu, který probíhá nejen na zvířecích modelech, ale je třeba provést srovnávací studie i na lidském materiálu, opět získaném od dobrovolných dárců po jejich smrti.

Mortui vivos docent (Mrtví učí živé)

Na tomto místě se odvažujeme poukázat na nejváženější lidské vlastnosti, snahu si vzájemně pomáhat, předávat svým následníkům moudrost nabytou v předchozích staletích, a pokud možno být užitečný nejen po dobu života, ale i po smrti, a to nejen v duších našich příbuzných a následníků, nejen vzpomínkami našich pokračovatelů, ale lze-li, také pomocí darování našich tělesných pozůstatků.

Prosím, zvažte tuto možnost a přemýšlejte. Zemřít totiž neznamená přestat mít možnost pomáhat bližním. Budete-li mít pochybnosti, neváhejte se na nás obrátit a požádat o osobní nebo telefonický rozhovor. Ve jménu budoucích lékařů a jejich pacientů vám děkujeme.

Každý zájemce o darování těla sepíše s Anatomickým ústavem 2. LF UK smlouvu o darování těla, jejíž podpisy jsou notářsky ověřeny. Podle této smlouvy Anatomický ústav bezplatně zajistí veškerý převoz ostatků zemřelého dárce a jejich pozdější kremaci. Zájemci o poskytnutí těla k vědeckým a výukovým účelům se mohou obrátit na odpovědnou osobu emailem na , nebo přímo již zaslat vyplněnou, podepsanou a notářsky ověřenou smlouvu na adresu ústavu: Anatomický ústav 2. LF UK, U nemocnice 3, Praha 2, 128 00. Po obdržení zásilky jim bude obratem vrácena jedna podepsaná kopie a dodána malá kartička o darování těla k vložení do osobních dokladů. Dárce je oprávněn tuto smlouvu kdykoli písemně vypovědět bez udání důvodu.

Dárcovská smlouva: bude doplněno

Pokyny k vyplnění smlouvy: bude doplněno

Andreas Vesalius demonstrující anatomii člověka v Padově (16. století).

Vydáno: 17. 10. 2016 / Poslední aktualizace: 18. 10. 2016 / Odpovědná osoba: MUDr. Radovan Hudák