Centrální nervový systém 1

Test Centrální nervový systém 1 probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz Průběžné testy – organizace). Test bude zaměřen především na uložení, části (dělení), vnější stavbu, vnitřní stavbu, syntopii, mozkové dráhy v rozsahu míchy a mozkového kmene, cévní zásobení a hlavní funkce míchy, mozkového kmene a mozečku, retikulární formaci, pleny, sinfratentoriální subarachnoidální cisterny, Willisův tepenný okruh a žilní splavy tvrdé pleny. Součástí testu jsou otázky na obecnou stavbu CNS, základy histologie a embryologie mozku, klinické otázky, zajímavosti a struktury na snímcích zobrazovacích metod. Test je ukončen kreslením a popsáním (obvykle) jednoho z vybraných obrázků ke kreslení.

Klinické poznámky

Oligodendrocyty myelinizují nervová vlákna v CNS a Schwannovy buňky v PNS. Liší se ve schopnostech regenerovat poškozená nervová vlákna. Oligodendrocyty mají tuto funkci značně omezenou, proto poškození CNS je většinou poškození trvalé (transverzální poškození míchy nebo cévní mozková příhoda). Schwannovy buňky jsou vybaveny lepší schopností regenerovat poškozenou PNS. To je vysvětlením, proč je po chirurgickém sešití poškozeného periferního nervu možná regenerace.

V CNS máme v dětství více než 100 miliard neuronů. V průběhu vývoje podléhá řada neuronů programované buněčné smrti. Jiné neurony se funkčně specializují, jejich výběžky a dendritické trny podléhají procesu pučení („sprouting“). Postupně se vytváří složitá síť, tzv. konektom mozku, a neurony se zapojují do specifických nervových okruhů a drah. Neurony jako vysoce diferencované buňky mají značně omezenou schopnost regenerace. Schopnost buněčného dělení se popisuje u některých hnízd neuronů v hipokampu i v jiných částech mozku (zejména v olfaktorickém systému). Porucha vývoje neuronálních okruhů může být spojena s neurovývojovými chorobami, jako jsou epilepsie, autismus, poruchy chování a schizofrenie. Progresivní úbytek neuronů ve zralém mozku je spojen s chorobami ze skupiny degenerativních onemocnění, např. demence, Alzheimerova choroba.

V klinice se pyramidová dráha označuje jako dvouneuronová. Neurony mozkové kůry se pokládají za první neurony a označují se jako horní motoneuron (UMN – upper motor neuron). Míšní motoneurony se pokládají za druhé neurony a označují se jako dolní motoneuron (LMN – lower motor neuron). Proto se choroby nazývají chorobami horního a dolního motoneuronu. Jejich klinické projevy jsou rozdílné a přispívají k diferenciální diagnostice.

Syndrom konu je postižení conus medullaris, který odpovídá míšním segmentům S3–S5. Projevuje se jako neznatelná obrna krátkých flexorů prstců nohy, dále jako obrna svalů pánevního dna, extenzorů nohy, porucha čití (sedlovitá distribuce v perigenitální, perianální oblasti a na vnitřní straně stehen), autonomní močový měchýř (retence moči), inkontinence stolice, sfinkterové poruchy a sexuální poruchy (erekce a ejakulace).

Syndrom epikonu je postižení epiconus, který se nachází ve třech segmentech kraniálně (L5–S2). Projevuje se jako obrna a atrofie extenzorů nohy, svalů na přední i zadní straně bérce (vázne ventrální i dorzální flexe nohy a flexe bérce), porucha čití (zadní strana DK a distálně od kolen) a autonomní močový měchýř.

Perzistentní vegetativní stav (apalický syndrom – coma vigile) se popisuje jako stav, kdy postižený nereaguje na smyslové podněty a není schopen cílené motoriky. Reflexy však bývají zachovány. Pacient si neuvědomuje své okolí ani sám sebe. Má zachovaný cyklus spánku a bdění a často je schopen dýchat bez podpůrné ventilace. Vegetativní stav vzniká následkem rozsáhlého poškození mozkové kůry v důsledku ztráty konektivity jednotlivých korových oblastí se subkortikálními jádry a při oboustranném poškození talamu.

Nedostatek dopaminu v bazálních gangliích způsobený nedostatečnou tvorbou v pars compacta substantiae nigrae se klinicky projevuje jako Parkinsonova choroba.

Při zvýšení tlaku v lebeční dutině (intrakraniální hypertenze) může dojít k herniaci mozečkových tonzil do foramen magnum, což může způsobit utlačení životně důležitých center pro řízení dýchání a oběhu v retikulární formaci mozkového kmene a ohrozit člověka na životě.

Při poškození cerebrálního mozečku (neocerebelární syndrom) vznikají:

Ataxie a poruchy svalového napětí. Dysmetrie je přestřelování pohybů a obtížné cílení pohybů.

Intenční tremor je třes končetin, narůstá při provádění pohybů (není přítomen v klidu).

Dysdiadochokineze je narušení svalové koordinace, neschopnost rychle provádět protichůdné pohyby (např. pomalé střídání pronace a supinace, zpomalené žvýkání).

Sakadované pohyby jsou poruchy plynulosti a ladnosti pohybů, poruchy řeči a písma. Pohyby jsou rozkouskované, řeč je skandovaná.

Arteria haemorrhagica Charcoti je klinický termín pro tepnu ze skupiny aa. centrales anterolaterales a jejich větví rr. laterales striati (klinicky zvané arteriae lenticulostriatae). Při prasknutí způsobí krvácení a mechanické poškození vláken capsula interna. Cévy začínají přímo z Willisova okruhu nebo z a. choroidea anterior, popř. segmentu M1 a. cerebri mediae. Zásobují striatum, pallidum a capsula interna. Poškození vyvolá kontralaterální obrnu.



Zajímavosti

Decussatio lemniscorum je křížení tr. spinobulbothalamocorticalis po přepojení v ncl. gracilis et cuneatus.

Complexus olivaris inferior obsahuje nucleus olivaris inferior, posterior et accessorius.

Vysoký obsah iontů železa v substantia nigra a nucleus ruber odpovídá za nápadné zobrazení struktur na magnetické rezonanci (MRI).

Vedlejším produktem pars compacta substantiae nigrae je neuromelanin, který vytváří na řezech černou barvu.

Nucleus interpeduncularis slouží k přepojení informací z čichového a limbického systému na jádra autonomního nervového systému v mozkovém kmeni a míše. Je zapojeno do cyklu spánku a bdění, hraje roli ve střídání spánkových cyklů, především REM fáze.

Nucleus subbrachialis se dříve nazýval area ventralis tegmentalis Tsai (A10). Jádro dodává dopamin mezokortikální dráhou do mozkové kůry a mezolimbickou dráhou do ncl. accumbens. Označuje se jako centrum lásky a závislostí, neboť zvýšená hladina dopaminu v mozkové kůře a ncl. accumbens mimo jiné vyvolává pocity radosti, štěstí a touhy.

Motorická paměť má velký podíl na vytváření stálých motorických okruhů. Tvoří ji neocerebellum ve spolupráci s premotorickou kůrou (area 6), asociačními oblastmi hemisfér, bazálními ganglii, hipokampem a cholinergními jádry. Mozeček hraje důležitou roli v tzv. verbální pracovní paměti (verbal working memory). Významné jsou spoje mezi Brocovou oblastí a pravou mozečkovou hemisférou. Poškození se projeví poruchou udržení a reprodukce jazykové informace.

Karotický sifón (sipho caroticus) je termín pro klikatý průběh a. carotis interna v její pars cavernosa (konvexitou dorzokraniálně) a v pars cerebralis (konvexitou ventrálně).

V klinice se tepny mozku označují zkratkami svých anglických názvů:

ICA
– a. carotis interna

ACA – a. cerebri anterior

MCA – a. cerebri media

PCA – a. cerebri posterior

PICA – a. cerebelli posterior inferior

AICA – a. cerebelli anterior inferior

SCA – a. cerebelli superior

Pcom – a. communicans posterior

Acom – a. communicans anterior



Obrázky k nakreslení

  • Průřez míchou – dráhy, jádra / rexedovy laminy
  • Topografie páteřního kanálu
  • Schéma jader hlavových nervů (na spodině IV. komory)
  • Průřez prodlouženou míchou – rostrální řez
  • Průřez mostem – kaudální řez
  • Průřez středním mozkem – rostrální řez
  • Willisův tepenný okruh
Příklady obrázků jsou např. v učebnici Memorix anatomie v kapitole Centrální nervový systém.
 

Snímky ze zobrazovacích metod

Viz. CNS 2

Created: 5. 4. 2017 / Modified: / Responsible person: MUDr. Radovan Hudák