Trup

Test Trup probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz Průběžné testy – organizace). Kosterní část testu bude zaměřena na kostní struktury osové kostry – obratle, křížovou kost, žebra a hrudní kost – a na jejich vzájemná spojení s důrazem na spojení a pohyblivost páteře jako celku. Rovněž bude zahrnovat spojení lebky a páteře (kraniovertebrální spojení) a pánev jako celek, včetně pánevních rovin a rozměrů. Může obsahovat RTG snímky osové kostry. Svalová část testu bude zaměřena především na začátky, úpony, funkce a inervace svalů hrudníku, břicha, pánevního dna a zad. U hlubokých zádových svalů je potřeba znát jejich název, systém, do kterého patří, funkci, inervaci a jen orientačně jejich začátky a úpony (u šíjových svalů je třeba znát přesné začátky a úpony svalů). U hlubokých krčních svalů je potřeba znát jejich název, funkci a jen orientačně jejich začátky, úpony a inervaci. Součástí testu jsou otázky na obecnou myologii, fascie, tříselný kanál, mezižeberní prostor, fissura scalenorum, trigonum suboccipitale a struktury na snímcích kostí a kloubů lebky a osové kostry. Kořenovou inervaci (míšní segmenty) je nutné znát jen u n. phrenicus. Test je ukončen kreslením a popsáním (obvykle) jednoho z vybraných obrázků ke kreslení.

 

Klinické poznámky

Skolióza je rotační deformita páteře. Nejčastěji k ní dochází během růstového období těsně před pubertou.

Hyperlordóza či hyperkyfóza jsou patologické stavy způsobené zvětšeným předozadním zakřivením páteře. Ztráta přirozeného zakřivení páteře se naopak označuje jako její vyrovnání („plochá záda“).

Vertebrogenní dysbalance v krční oblasti zahrnují předsunutí brady a retroflexi v art. atlantoocipitalis, hypertonus šíje a nedostatečně zapojené hluboké flexory krku.

Při vertebrogenních dysbalancích v krční oblasti může být utlačena a. vertebralis (vertebrobazilární insuficience). To vede k snížení prokrvenosti mozku s celou řadou problémů (únava, bolesti hlavy, závratě, hučení v uších, ztráta vědomí).

Přetržení vazů mezi nosičem a čepovcem, vazů kolem dens axis, zlomenina dens axis a jeho posun dorzálně způsobí okamžitou smrt přerušením prodloužené míchy (zlomený vaz, princip smrti při oběšení).

Sandbergova (rentgenová) projekce i operační přístup k zlomenině dens axis vedou zepředu, skrz otevřená ústa a zadní stěnu hltanu.

Při punkci mezižeberních prostorů vedeme vpich u horního okraje dolního žebra, abychom neporanili cévy a nervy v sulcus costae.

Kostrč je na svém konci často pohmatově citlivá. Příčinou mohou být poruchy pánevního dna, nárazy (kolo, pád na zem) nebo sezení s vadným držením těla.

Sternální punkce je nabodnutí a nasátí (aspirace) krvetvorné kostní dřeně v manubrium sterni z diagnostických důvodů při krevních a nádorových onemocněních pro cytologické vyšetření.

Blokády žeber vznikají v místě skloubení hlavičky žebra s obratlovými těly. Příčinou mohou být poruchy krční a hrudní páteře a hypertonus musculus erector spinae v jeho horním úseku.

Blokáda žeber (v articulationes sternocostales) typicky způsobuje bolest, která je zhoršována dýchacími pohyby.

Herniace je výhřez ploténky. Nejčastěji dochází k protlačení nucleus pulposus skrz anulus fibrosus, jenž může utlačit míšní kořeny (radikulopatie).

Musculus trapezius (pars descendens) je jedním z nejvíce zranitelných svalů. Často se přetíží při nošení břemen, jelikož člověk proti břemenu zdvihá ramena (např. nošení kabelek). Způsobuje také hlavní negativní jev z hlediska termoregulačního chování člověka, neboť při chladu se zvyšuje napětí tohoto svalu (senzitivita oblasti krku).

Horní zkřížený syndrom je svalová dysbalance se zvětšenou hrudní kyfózou a krční lordózou. Dochází ke zkrácení sestupné části m. trapezius, m. levator scapulae, m. sternocleidomastoideus a dolní části m. pectoralis major. Naopak dochází k oslabení hlubokých flexorů šíje, mm. rhomboidei a horní části m. pectoralis major.

Musculus erector spinae je často přetížený a v hypertonu, zejména v oblasti torakolumbálního a lumbosakrálního přechodu páteře.

Singultus (škytavka) je způsoben reflexními stahy bránice při podráždění nervus phrenicus.

Bránice je téměř výhradně inervována ze segmentu C4. Klinicky je toto významné u traumatických míšních lézí nad C4, u nichž je nutná umělá ventilace.

Musculus rectus abdominis je často přetížen v horní části od processus xhiphoideus po pupek. V dolní části od pupku až na stydkou sponu je většinou v oslabení. U obézních pacientů a v těhotenství je častý rozestup svalu v linea alba (diastáza).

Při oslabení pánevního dna dochází k poklesu orgánů malé pánve, případně může dojít k výhřezu pochvy, dělohy či konečníku. Při jeho nečinnosti dochází k stresové inkontinenci moči.

V místech, v nichž je břišní stěna zeslabena, může dojít k vyhřeznutí obsahu břišní dutiny. Kýla (hernie) je vakovité vychlípení pobřišnice. Kýlní branka je kanálek či prstenec mezi břišní dutinou a kýlním vakem. Kýlní vak je vytvořen pobřišnicí a fasciemi. Kýlní obsah je tvořen orgány břišní dutiny (střevo, velká předstěra atd.).

Přímá tříselná (inguinální) kýla probíhá skrz fossa inguinalis medialis (trigonum inguinale Hesselbachi) do anulus inguinalis superficialis. Je získaná (vzniká během života) a laterálně od ní lze cítit tep na a. epigastrica inferior.

Nepřímá tříselná (inguinální) kýla probíhá z fossa inguinalis lateralis skrz anulus inguinalis profundus do anulus inguinalis superficialis. Může být vrozená i získaná a nelze u ní cítit tep na a. epigastrica inferior. U mužů může procházet skrz tříselný kanál až do šourku.

Další typy kýl: stehenní (femorální), pupeční (umbilikální), přední břišní (epigastrická), obturatorová, hiátová skluzná atd.

 

Zajímavosti

Kyfózy páteře jsou vyvinuty již při porodu, lordózy vznikají v průběhu života, v němž dítě aktivuje a plně využívá příslušnou skupinu zádových svalů – při zdvihání hlavičky (krční lordóza) a při vzpřimování trupu a chůzi (bederní lordóza).

Vadné držení těla při sedu je tvořeno výraznou hrudní kyfózou, předsunutou hlavou, retroflexí hlavy a retroflexí pánve.

Přechody páteře se označují zkratkami:

AO – atlanto-okcipitální kloub

CT – cerviko-torakální přechod

TL – thorako-lumbální přechod

LS – lumbo-sakrální přechod

Vertebra prominens je výrazný nerozvidlený processus spinosus obratle C7, který je paličkovitě zakončený. Slouží jako orientační a pohmatový bod na páteři.

Výrazný processus spinosus může být i na obratli C6 (popř. T1). Pokud hmatáme trnové výběžky a vyzveme pacienta k záklonu hlavy, processus spinosus C7 je z kraniálního směru první obratel, který nahmátneme. Předešlé trny se nám ztrácejí pod prsty.

Popisujeme rotační pohyb jednotlivých obratlů. Rotace páteře jako celku se však nazývá torze. Torzní pohyb vyžaduje, aby se jednotlivé segmenty páteře pohybovaly v opačných směrech.

Schoberova vzdálenost ukazuje rozvíjení bederní páteře. Od trnu L5 naměříme u dospělých 10 cm kraniálně. Po naměření se vyšetřovaný předkloní, u zdravé páteře by se vzdálenost dvou bodů měla prodloužit u dospělých na 14 cm.

Musculus rhomboideus major et minor společně stabilizují krčně-hrudní (C–T) přechod páteře. Svaly mají tendenci k oslabení, a proto by měly být cíleně posilovány, zároveň s protahováním prsních svalů.

Musculus erector spinae je mohutný svalový komplex podél páteře, tvořený třemi svaly (v lateromediálním směru): m. iliocostalis, m. longissimus, m. spinalis.

Ligamentum inguinale Pouparti je dolní zesílený okraj aponeurózy m. obliquus externus abdominis. Je rozepjato mezi spina iliaca anterior superior a tuberculum pubicum.

Svaly pánevního dna pracují jako jeden celek. Působí proti síle bránice, a tím brání výhřezu orgánů malé pánve při zvýšeném nitrobřišním tlaku.

 

Obrázky k nakreslení

Transverzální řez ventrolaterální břišní stěnou

Transverzální řez přední břišní stěnou nad a pod pupkem, včetně pochvy přímého břišního svalu

Transverzální řez zadní stěnou trupu - zaměření se na jednotlivé oddíly facie thoracolumbalis.

Příklady obrázků jsou napr. v učebnici Memorix anatomie v kapitole Topografie.
 
 
Created: 4. 10. 2017 / Upraveno: / Odpovědná osoba: MUDr. Martin Salaj, Ph.D.