Test Svaly hlavy, krku a trupu probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz Průběžné testy – organizace). Test bude zaměřen především na začátky, úpony, funkce a inervace svalů hlavy, krku, hrudníku, břicha, pánevního dna a zad. U mimických svalů je potřeba znát jejich název, funkci, inervaci a jen orientačně jejich začátky a úpony (u m. buccinator je třeba znát přesný začátek a úpon svalu). U hlubokých zádových svalů je potřeba znát jejich název, systém, do kterého patří, funkci, inervaci a jen orientačně jejich začátky a úpony (u šíjových svalů je třeba znát přesné začátky a úpony svalů). Součástí testu jsou otázky na obecnou myologii, fascie, klinické poznámky, zajímavosti a struktury na snímcích kostí a kloubů lebky a osové kostry. Vyskytnout se můžou i otázky na tříselný kanál, mezižeberní prostor, fissura scalenorum a trigonum suboccipitale. Kořenovou inervaci (míšní segmenty) je nutné znát jen u n. phrenicus.
Klinické poznámky
Musculus masseter může být přetížený při častém použití žvýkačky. Přetížení může vzniknout i u lidí ve stresu, při němž nemohou něco skousnout. Pacient si nestěžuje na bolest ve svalu, ale na bolest zubů (horní či dolní stoličky), v uchu nebo nad očnicí.
Na možné spoušťové body v musculus pterygoideus medialis et lateralis musíme myslet u diferenciální diagnostiky bolestí v uchu. Svaly se hmatají (palpují) v ústní dutině a spoušťové body jsou při dotyku velmi bolestivé.
Musculus sternocleidomastoideus velmi citlivě reaguje na jakoukoli nerovnováhu v oblasti krční páteře (včetně kloubů hlavy a krčně-hrudního přechodu). Při diagnostice a léčbě je nutné odlišit a cíleně ovlivňovat postiženou část svalu (sternální/klavikulární). Součástí léčby má být náprava postavení hlavy, je nutné vyhnout se takzvanému „bird watching posture“ – předsunutému držení hlavy retroflexí v articulatio atlantooccipitalis.
Torticollis je zkrácení musculus sternocleidomastoideus s nakloněním hlavy na postiženou stranu a rotací na opačnou stranu.
Ve fissura scalenorum může dojít k útlaku plexus brachialis i a. subclavia. Jedná se o jednu z příčin syndromu horní hrudní apertury (thoracic outlet syndrome – TOS) neboli skalenového syndromu.
Musculus trapezius (pars descendens) je jedním z nejvíce zranitelných svalů. Často se přetíží při nošení břemen, jelikož člověk proti břemenu zdvihá ramena (např. nošení kabelek). Způsobuje také hlavní negativní jev z hlediska termoregulačního chování člověka, neboť při chladu se zvyšuje napětí tohoto svalu (senzitivita oblasti krku).
Horní zkřížený syndrom je svalová dysbalance se zvětšenou hrudní kyfózou a krční lordózou. Dochází ke zkrácení sestupné části m. trapezius, m. levator scapulae, m. sternocleidomastoideus a dolní části m. pectoralis major. Naopak dochází k oslabení hlubokých flexorů šíje, mm. rhomboidei a horní části m. pectoralis major.
Musculus erector spinae je často přetížený a v hypertonu, zejména v oblasti torakolumbálního a lumbosakrálního přechodu páteře.
Singultus (škytavka) je způsoben reflexními stahy bránice při podráždění nervus phrenicus.
Bránice je téměř výhradně inervována ze segmentu C4. Klinicky je toto významné u traumatických míšních lézí nad C4, u nichž je nutná umělá ventilace.
Musculus rectus abdominis je často přetížen v horní části od processus xhiphoideus po pupek. V dolní části od pupku až na stydkou sponu je většinou v oslabení. U obézních pacientů a v těhotenství je častý rozestup svalu v linea alba (diastáza).
Při oslabení pánevního dna dochází k poklesu orgánů malé pánve, případně může dojít k výhřezu pochvy, dělohy či konečníku. Při jeho nečinnosti dochází k stresové inkontinenci moči.
V místech, v nichž je břišní stěna zeslabena, může dojít k vyhřeznutí obsahu břišní dutiny. Kýla (hernie) je vakovité vychlípení pobřišnice. Kýlní branka je kanálek či prstenec mezi břišní dutinou a kýlním vakem. Kýlní vak je vytvořen pobřišnicí a fasciemi. Kýlní obsah je tvořen orgány břišní dutiny (střevo, velká předstěra atd.).
Přímá tříselná (inguinální) kýla probíhá skrz fossa inguinalis medialis (trigonum inguinale Hesselbachi) do anulus inguinalis superficialis. Je získaná (vzniká během života) a laterálně od ní lze cítit tep na a. epigastrica inferior.
Nepřímá tříselná (inguinální) kýla probíhá z fossa inguinalis lateralis skrz anulus inguinalis profundus do anulus inguinalis superficialis. Může být vrozená i získaná a nelze u ní cítit tep na a. epigastrica inferior. U mužů může procházet skrz tříselný kanál až do šourku.
Další typy kýl: stehenní (femorální), pupeční (umbilikální), přední břišní (epigastrická), obturatorová, hiátová skluzná atd.
Zajímavosti
Modiolus anguli oris (koutkové vřeteno) je uzlový bod v koutcích úst, který slouží jako úpon více mimických svalů, a vytváří tak „motorické centrum“ tváře.
Řídké subgaleární vazivo je místem nejslabšího odporu a umožňuje odtržení měkkých lebečních pokrývek, včetně galea aponeurotica od lebeční klenby, tedy skalpaci.
Hlavní funkcí musculi scaleni je funkce stabilizační. Jak vyplývá z jejich uspořádání, jedná se o hluboký stabilizační systém krční páteře. K dechové funkci jsou použity při výrazném dechovém úsilí.
Musculus rhomboideus major et minor společně stabilizují krčně-hrudní (C–T) přechod páteře. Svaly mají tendenci k oslabení, a proto by měly být cíleně posilovány zároveň s protahováním prsních svalů.
Musculus erector spinae je mohutný svalový komplex podél páteře, tvořený třemi svaly (v lateromediálním směru): m. iliocostalis, m. longissimus, m. spinalis.
Ligamentum inguinale Pouparti je dolní zesílený okraj aponeurózy m. obliquus externus abdominis. Je rozepjato mezi spina iliaca anterior superior a tuberculum pubicum.
Svaly pánevního dna pracují jako jeden celek. Působí proti síle bránice, a tím brání výhřezu orgánů malé pánve při zvýšeném nitrobřišním tlaku.
Obrázky k popsání
Transverzální řez v úrovni C6
Vrstvy hrudní stěny (sagitální řez mužským hrudníkem)
Mezižeberní prostor
Vrstvy břišní stěny (řez břišní stěnou i vrstvy odkrývané postupně)
Transverzální řez přední břišní stěnou nad a pod pupkem, včetně pochvy přímého břišního svalu
