Svaly končetin

Test Svaly končetin probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz Průběžné testy – organizace). Test bude zaměřen především na začátky, úpony, funkce a inervace svalů končetin. Součástí testu mohou být i otázky na obecnou myologii, fascie končetin, nožní klenbu, struktury na snímcích kostí a kloubů končetin a vybrané klinické poznámky a zajímavosti. Případně se v testu mohou objevit i základní otázky na nervové pleteně, nervy, cévy a topografické prostory končetin. Kořenovou inervaci (míšní segmenty) je nutné vědět jenom u hlavních končetinových nervů. Test je ukončen kreslením a popsáním (obvykle) jednoho z vybraných obrázků ke kreslení.
 

Klinické poznámky

Hypertonus je nadměrné napětí svalstva, jež může být organického nebo funkčního původu. Sval v hypertonu není schopen relaxace.

Hypotonie až atonie vzniká při přerušení reflexního oblouku, tedy při přerušení hlavového či míšního nervu.

Kompartment syndrom vzniká při zvýšení intrafasciálního tlaku (otok měkkých tkání, útlak zvenčí, například příliš těsnou sádrovou fixací) a dochází k útlaku cév s následným rozvojem nevratných ischemických změn tkání.

Spoušťový bod (trigger point) je místo ve svalu, které je charakteristické zvýšenou dráždivostí. Při tlaku na toto místo dochází k bolesti a k záškubu svalu, popř. okolních svalů.

„Oštěpařský (golfový) loket“ je přetížení flexorové skupiny u manuálních typů práce s bolestivostí na epicondylus medialis humeri.

„Tenisový loket“ je přetížení extenzorové skupiny při práci na počítači s bolestivostí na epicondylus lateralis humeri.

Musculus adductor pollicis je často v hypertonu u křečovitého typu uchopování či držení břemen (např. psaní SMS na mobilu).

Tendosynovitis (tendosynovitida) je zánětlivý proces uvnitř šlachových pochev, projevující se bolestí, otokem a omezením pohybů. Příčinou může být přetížení daného svalu.

Musculus iliopsoas probíhá velmi blízko vnitřních orgánů. Může napodobovat jejich postižení (např. apendicitidu při postižení pravostranného svalu). Jeho výrazná hypertrofie může ztížit pasáž tlustým střevem.

Při poruše musculus gluteus maximus není možná chůze do kopce, do schodů či výskok.

Musculus biceps femoris je často poraněn (natažen, natržen) během sprintování.

Spoušťový bod v musculus tibialis anterior způsobuje bolest na ventromediální ploše hlezna a na dorzální a mediální ploše palce nohy. Body jsou obvykle umístěné v proximální 1/3 svalu a jsou velmi bolestivé. Vyvolávajícím faktorem je dlouhotrvající řízení auta s nevhodně vysokým plynovým pedálem. Dalším spouštěcím činitelem může být volná obuv (bez paty), která nás nutí k nadměrné dorzální flexi nohy, aby obuv nespadla.

Projekce bolesti z musculus soleus je do oblasti celé paty, Achillovy šlachy a stejnostranného křížokyčelního kloubu. Postižení je velmi časté u rekreačních běžců.

Paréza (obrna) je částečná neschopnost aktivního volního pohybu.
Plegie (úplná obrna) je úplná neschopnost aktivního volního pohybu, ochrnutí.

Úžinové syndromy vznikají drážděním nervů při jejich průchodu zúženými místy s vyšším rizikem útlaku (kanály mezi dvěma bříšky svalu, mezi svalem a poutkem či vazem a kostí apod.). Projevují se bolestivostí, brněním (parestéziemi), a případně omezením funkce svalů periferně od místa útlaku.

Při obrně nervus axillaris (např. při zlomenině collum chirurgicum humeri) se projeví nedostatečná abdukce paže do horizontály. Rovněž dochází k poklesnutí ramene a možným subluxacím v ramenním kloubu kvůli zhoršené fixaci caput humeri v cavitas glenoidalis scapulae.

K poškození nervus medianus dochází nejčastěji v anatomických úžinách, kterými prochází (canalis pronatorius, canalis carpi – „syndrom karpálního tunelu“). Poškození v podpažní jámě se může objevit jako následek dislokace v articulatio humeri nebo při bodných či střelných poraněních. Poškození na předloktí může nastat při zlomeninách (Collesova zlomenina) nebo řezných poraněních („suicidal wrist“). Motoricky se vyřazení funkce n. medianus projeví nemožností pronace (vyřazení mm. pronatores), nemožností opozice a flexe palce (vyřazení m. opponens pollicis a flexorů palce – kromě caput profundum m. flexoris pollicis brevis) a nemožností flexe 2. a 3. prstu (vyřazení flexorů). Flexe 4. a 5. prstu je zachována díky inervační výjimce přední skupiny svalů předloktí – ulnární polovině m. flexor digitorum profundus, která je inervována z n. ulnaris. Klinicky se obraz označuje jako „přísahající ruka“.

Nervus ulnaris je nejčastěji poškozen v anatomických úžinách, kterými prochází (canalis cubitalis, canalis ulnaris), a při zlomeninách v oblasti loketního kloubu nebo předloktí (často společně s n. medianus). Typickým motorickým příznakem periferní obrny n. ulnaris je tzv. „drápovitá ruka“. Při poškození ramus profundus nervi ulnaris je nemožné provádět střídavě abdukci-addukci prstů.

K poškození nervus radialis dochází velmi často. Nejčastějším místem poranění při zlomeninách je sulcus nervi radialis na těle pažní kosti (Holsteinova-Lewisova zlomenina). Rovněž při zlomeninách předloktí dochází k obrně n. radialis. Klinicky se projeví vymizením tricipitového reflexu spolu s oslabením extenze v loketním kloubu (snížená funkce m. triceps brachii). Dalším nápadným příznakem je tzv. „syndrom labutí šíje“ nebo „kapkovitá ruka“. K jeho vzniku dochází převahou flexorů ruky (vyřazení extenzorů), převahou mm. pronatores (vyřazení m. supinator) a addukcí palce (vyřazení jeho abduktorů).

K poškození nervus tibialis dochází při průběhu v canalis malleolaris (řezné nebo sečné rány, při zlomeninách kotníku nebo nesprávně zhotoveným sádrovým obvazem). Motorickým příznakem při poškození na bérci je nemožnost plantární flexe nohy kvůli výpadku funkce m. triceps surae (nelze zdvihnout patu a postavit se na špičky). Vyhasíná reflex Achillovy šlachy. Při chůzi dopadá postižený na patu (pro převahu m. tibialis anterior – dorzální flexe nohy). Stav se označuje jako „pes calcaneus“.

K útlaku nebo poškození n. fibularis communis dochází v místě za caput fibulae, v němž je kryt jen kůží (např. nesprávně zhotoveným sádrovým obvazem). Častá jsou tažná poranění nervu při luxacích nebo distorzích kolenního kloubu. Motorické příznaky vycházejí z oslabené funkce inervovaných svalů. Vlivem výpadku funkce přední skupiny svalů bérce dochází k plantárnímu přepadávání špičky, které se během chůze projeví „pleskavou chůzí“. Postižený pak tuto obtíž vyrovnává vysokým zvedáním nohou – „kohoutí chůze“. Také není možné postavit se na patu. Zároveň dochází k propadnutí nožní klenby (postižení m. fibularis longus).


Zajímavosti

Kompartment (compartimentum; oddíl) je prostor pevně ohraničený fascií a většinou odpovídá svalovým skupinám.

Kosterní svalová buňka má tloušťku 40–80 μm a délku až několik centimetrů.

Diploneurální sval je sval, který je inervovaný ze dvou periferních nervů. Plurineurální sval je sval, který je inervován z více než jednoho periferního nervu.

Punctum fixum je při pohybu ta z úponových částí svalu, jež je zpevněna (vlivem zpevňovací aktivity jiných svalů), aby druhá úponová část svalu (punctum mobile) mohla provádět v kloubu pohyb.

U svalů předloktí je funkčně přítomná převaha flexorů a supinátorů nad extenzory a pronátory. U dlouhodobé nečinnosti se objevuje sklon flexorů a supinátorů ke zkrácení (dlouhodobě nepohybliví pacienti).

Chiasma tendinum je místo křížení šlach flexorů v oblasti středních článků prstů ruky a prstců nohy.

Dorzální aponeuróza (aponeurosis dorsalis) je vazivová struktura na hřbetu prstů ruky a prstců nohy, která se upíná na střední a koncový článek. Skrze ni se na články upínají extenzory prstů ruky či prstců nohy a mm. lumbricales et interossei.

Musculus iliopsoas je sval nezbytný pro vykročení a chůzi. Sval také fixuje opěrnou končetinu. Vestoje brání pádu trupu nazad a zvyšuje bederní lordózu. Při trvalé asymetrii může působit vybočení páteře.

Musculus piriformis rozděluje foramen ischiadicum majus na foramen suprapiriforme a foramen infrapiriforme.

Pes anserinus major (husí noha) je společné místo úponu šlach musculus sartorius, musculus gracilis a musculus semitendinosus na condylus medialis tibiae.

„Hamstringy“ je společné označení pro musculus semitendinosus, musculus semimembranosus a musculus biceps femoris.

Musculus fibularis tertius je část m. extensor digitorum longus, upínající se štíhlou, často zdvojenou šlachou na tuberositas ossis metatarsi quinti.

Tendo Achillis (Achillova šlacha) je synonymum pro tendo calcanei, úponovou šlachu musculus triceps surae.
 

Obrázky k nakreslení

Transverzální řez paží

Transverzální řez předloktím

Transverzální řez rukou

Transverzální řez stehnem

Transverzální řez bércem

Transverzální řez nohou

Příklady obrázků jsou např. v učebnici Memorix anatomie na konci kapitoly Topografie.

 

Snímky ze zobrazovacích metod

Zobrazení kostí a kloubů horní končetiny

Zobrazení kostí a kloubů dolní končetiny

Created: 31. 10. 2016 / Upraveno: / Odpovědná osoba: MUDr. Radovan Hudák