Pitevní cvičení

Praktická cvičení na pitevně patří mezi nejoblíbenější a nejefektivnější způsoby výuky anatomie. Na praktikách jsou studenti obeznámeni zejména se systematickou anatomií, která popisuje orgány dle jejich stavby a vývoje. Pro lepší pochopení stavby lidského těla je nezbytná i topografická anatomie, popisující vzájemné vztahy orgánů, jejich prostorové rozložení a uložení v krajinách těla. Výuka topografické anatomie probíhá na darovaných lidských tělech (kadaverech). Časové rozložení bloku topografické anatomie umožňuje studentům věnovat dostatek času opakování probraného učiva. Z organizačních důvodů je tento blok veden jako volitelný předmět topografická anatomie.

Obsahová náplň

Kosti, klouby a svaly celého těla. Nervy, cévy a topografie končetin. Vybrané topografické prostory trupu, krku a hlavy. Bližší informace na konci stránky.

Organizace

Pitevní cvičení bude probíhat 4 po sobě následujících dní, každý den 5 až 6 vyučovacích hodin během odpoledne (14.00–18.00). Docházka je povinná se 100% účastí. Nepřítomnost je možná jen z vážných důvodů se souhlasem vyučujícího. Výuku pitev zajišťuje vedoucí výuky fyzioterapeutů společně se studentskými lektory a demonstrátory. Studenti jsou rozděleni na 4 skupiny, které umožňují lepší a účinnější výuku.

Průběh

První den: Učení nervů končetin. Opakování kostí, kloubů a svalů.

Druhý den: Učení cév končetin. Opakování nervů, kostí, kloubů a svalů.

Třetí den: Učení topografie končetin. Opakování cév, nervů, kostí, kloubů a svalů.

Čtvrtý den: Opakování podle potřeb jednotlivých studentů.

Pátý den: Ústní zkoušení.

Povinná výbava

Každý student je povinen mít v prostorách piteven bílý plášť, anatomickou visačku, přezůvky, latexové rukavice a anatomickou pinzetu. V případě zájmu studenta o preparaci je potřebný skalpel a doporučena ještě jedna anatomická pinzeta, preparační nůžky a náhradní čepelky.

Provozní řád praktikáren a piteven

Pitevní cvičení probíhá v hlavní pitevně (C). V prostorech piteven platí pravidla, která by měli studenti respektovat (viz Provozní řád praktikáren a piteven).

Šatny

Studenti si mohou odložit své věci ve skřinkách v hlavní budově Žížaly nebo v šatnách Anatomického ústavu. Do pitevny je povoleno přinášet pouze pitevní náčiní, učebnice a psací potřeby.

Evaluace

Na konci bloku studenti vyplní krátký elektronický formulář, v němž zhodnotí průběh výuky a kvalitu lektorů a demonstrátorů. Výsledky evaluace nám pomohou vylepšit výuku v následujícím roce a vybrat z řad demonstrátorů ty nejlepší, z nichž se stanou lektoři.

Pokusy a termíny

Jako u jiných druhů průběžných testů má zde student nárok na tři pokusy. První (řádný) termín se koná v poslední den pitevního cvičení. Studenti se na zkoušení přihlašují prostřednictvím aplikace SIS, aby měli možnost si vybrat čas zkoušení. Opravné pokusy se konají během zimního zkouškového období nebo během letního semestru. Termíny opravných pokusů budou vypsány na základě domluvy vyučujících s danými studenty.

Ústní zkoušení

Student na začátku dostane topografickou otázku, na niž má dostatek času na přípravu. Následně zkoušející pokládá otázky zaměřené na ukazování a poznávání struktur a prostor na kadaverech a preparátech. Na končetinách se zkouší prakticky všechno: kosti, klouby, svaly, krevní cévy, nervy (včetně kožní inervace) a topografické krajiny a prostory. Z trupu se zkouší všechny svaly a vybrané topografické prostory. Součástí zkoušení mohou být i klinické otázky vztahující se k daným strukturám nebo topografickým prostorům. Zkoušení jednoho studenta potrvá přibližně 12 minut. U zkoušení na pitevně platí, že student má bílý plášť, přezůvky (nebo návleky), rukavice a vlastní pinzetu.

Obsahová náplň:

Kostěné struktury

Teoreticky popsat všechny kosterní struktury. Ukázat a popsat všechny hmatem dostupné části kostí, a dále ty, které běžně nejsou hmatatelné, ale po rozpitvání jsou viditelné.

Klouby a další kosterní spoje

Teoreticky popsat všechny kosterní spoje. Ukázat viditelné spoje (u kloubů zejména kloubní pouzdra, vazy, disky, menisky, lemy, popřípadně kloubní plochy).

Svaly končetin, hrudníku, břicha, zad, krku (a pánevního dna)

Ukázat všechny svaly a jejich části (kromě svalů pánevního dna) a popsat jejich začátek, úpon, funkci a inervaci. Hluboké zádové svaly je potřeba ukázat a znát jejich název, systém, do kterého patří, funkci, inervaci a jen orientačně jejich začátky a úpony (u šíjových svalů je třeba znát přesné začátky a úpony svalů).

Cévy končetin

Ukázat a popsat tepny od úrovně a. subclavia na horní končetině a a. iliaca externa na dolní končetině. Zaměřit se na místa, v nichž jsou tepny pohmatově dostupné. U hlubokých žil stačí vědět, zda jsou zdvojené, nebo ne. U povrchových vědět, kde a jak vznikají, kudy probíhají a kam a kde se vlévají. Ukázat i hlavní cévy trupu a krku: aorta (a její části), a. carotis communis, a. carotis interna, a. carotis externa, a. vertebralis, a. iliaca communis, a. iliaca interna, a. iliaca externa, v. cava superior, v. jugularis interna, v. jugularis externa, v. cava inferior, v. iliaca communis, v. iliaca interna, v. iliaca externa.

Nervy končetin

Ukázat nervové pleteně (plexus brachialis, plexus lumbalis, plexus sacralis) a popsat jejich segmentovou inervaci. U plexus brachialis popsat i jednotlivé části. Popsat průběh všech nervů, případně jejich hlavní nebo koncové větve a inervované struktury (svaly a kožní oblasti). Zaměřit se na n. phrenicus, n. suprascapularis, n. thoracicus longus, n. musculocutaneus, n. ulnaris, n. medianus, n. radialis, n. axillaris, n. femoralis, n. obturatorius a n. ischiadicus (a jeho koncové větve).

 

Seznam topografických otázek