Test Oběhový a mízní systém + krev probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz Průběžné testy – organizace). Test bude zaměřen především na stavbu cévní stěny, typy cév včetně druhů kapilár, tepny a žíly celého těla (u mozku pouze circulus arteriosus cerebri – Willisův okruh), vývoj srdce a cév, mízní a imunitní systém, formované krevní elementy a jejich vývoj (krvetvorbu). U každé tepny je potřeba znát její začátek/vznik, průběh, větve, vztahy s okolním strukturami a oblast zásobení. U žil je nutné vědět jejich začátek/vznik, průběh, přítoky, vyústění, vztahy s okolním strukturami a oblast sběru krve. U mízního a imunitního systému je potřeba znát stavbu, funkci a syntopii mízních orgánů, mízní kmeny těla a končetin a jednotlivé skupiny mízních uzlin podle umístění. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat míznímu odtoku z jazyka, žaludku, tlustého střeva, plic, varlat, předstojné žlázy, vaječníku, dělohy, pochvy a mléčné žlázy. U krevních elementů je potřeba znát normální hodnoty krevního obrazu včetně diferenciálního, stavbu jednotlivých typů formovaných krevních elementů, principy krvetvorby a vývoj jednotlivých krevních řad. Součástí testu jsou otázky na struktury na snímcích zobrazovacích metod. Test je ukončen kreslením a popsáním (obvykle) jednoho z vybraných obrázků ke kreslení.
Klinické poznámky
Samovolný vznik krevní sraženiny (trombu) v tepenném a/nebo hlubokém žilním řečišti představuje nebezpečný stav, při němž se sraženina může uvolnit a uzavřít přívod krve do daného orgánu nebo jeho části (embolizace trombu, tromboembolie).
Přílišné zúžení (stenóza) krkavice je nejčastěji způsobeno aterosklerotickým plátem. Pokud se část plátu odroluje, může ucpat některou z větví pro mozek (embolizovat) a vyvolat cévní mozkovou příhodu (CMP).
Tep na arteria facialis můžeme hmatat při přechodu přes okraj dolní čelisti, před úponem m. masseter (zde je rovněž tlakový bod při krvácení).
Tep na arteria temporalis superficialis je hmatný před boltcem nad čelistním kloubem. Arteria temporalis superficialis může být využitá jako stopková céva pro lalok v plastické a rekonstrukční chirurgii.
Arteria sphenopalatina bývá často zdrojem krvácení v nosní dutině (např. při hypertenzi).
Arteria thoracica interna je jediná tepna elastického typu s průsvitem 1,8–2,6 mm v těle (obvykle jsou malé tepny svalového typu). Je jen výjimečně postižena aterosklerózou, a proto představuje vhodný štěp pro srdeční bypass.
Syndrom prohlížení katedrál je způsoben sdruženým otočením a úklonem hlavy (nejčastěji při záklonu), který fyziologicky utlačí jednu a. vertebralis, a při chorobném postižení druhé vyvolá náhlou vertebrobazilární insuficienci.
Arteria radialis (a méně i a. ulnaris) slouží jako přístupová cesta pro katetrizační vyšetření a léčebné zásahy (intervence) na věnčitých tepnách. Rovněž slouží jako místo začátku umělé píštěle (fistuly) pro dialýzu (arterio-venózního zkratu), nejčastěji jako tzv. radiocefalická píštěl.
Aneurysma aortae (výduť srdečnice) postihuje nejčastěji břišní a vzestupnou srdečnici a srdečnicový oblouk. Vzniká na aterosklerotickém podkladě a hrozí prasknutím (rupturou).
Corona mortis Hesselbachi je obvykle a. obturatoria aberrans odstupující z řečiště a. iliaca externa (obvykle ze společného kmene s a. epigastricav inferior), překračující pecten ossis pubis (linea terminalis) do malé pánve a vstupující do canalis obturatorius. Je přítomná v 25 % případů. V 5 % případů je řečiště obou tepen propojeno anastomózou (a. obturatoria accessoria aberrans).
Zásadní tepnou pro kyčelní kloub je a. circumflexa femoris medialis. Při zlomeninách krčku stehenní kosti dochází k útlaku či přerušení Weibrechtových retinakul, jimiž vedou k hlavici stehenní kosti cévy, a to stěžuje hojení.
Centrální katetrizace je zavedení katetru do v. jugularis interna nebo v. subclavia za účelem dlouhodobé nitrožilní léčby, parenterální výživy, podávání krevních derivátů a velkých objemů tekutin, sledování centrálního žilního tlaku (norma 1–10 mm Hg). Nebezpečí kanylace spočívá ve vytvoření pneumotoraxu propíchnutím cupula pleurae nebo poškození plexus brachialis či a. subclavia.
Portální hypertenze je zvýšený tlak krve v povodí v. portae hepatis. Průtok vrátnicovou žílou může být omezen ještě před vstupem žíly do jater (prehepatální), uvnitř jater (intrahepatální), nebo při odtoku krve z jater (posthepatální portální hypertenze).
Lymfedém vzniká při nedostatečném odtoku mízy z mízní soustavy a může se projevit až elefantiázou (velké až obrovské zvětšení kůže a podkoží některého z orgánů, např. končetiny, šourku).
Dvojdobá ruptura sleziny je život ohrožující stav, při němž po úrazu dochází nejdříve k poškození dřeně sleziny, při kterém praská slezinový parenchym a krev se dostává pod pouzdro. Následně pouzdro také povolí, praskne a krev se rozlije do břicha.
Nejčastěji vzniká nádor mléčné žlázy v horním vnějším kvadrantu žlázy, a proto se metastázy šíří obvykle do nodi lymphoidei axillares.
Exenterace axily je úplné odstranění (kompletní disekce) podpažních mízních uzlin z 1. a 2. etáže, zejména z důvodu zhoubného nádoru mléčné žlázy. 3. etáž je nedostupná, neboť je ukrytá za svazky plexus brachialis a vasa axillaria.
Pohmat (palpace) šíjových, krčních, nadklíčkových, podpažních, loketních, tříselných a zákolenních mízních uzlin je nezbytnou součástí základního vyšetření pacienta.
Zajímavosti
Tepny si díky své silné svalové vrstvě udržují téměř za všech podmínek okrouhlý průměr. Žíly mají slabou svalovou vrstvu, a proto se jejich průsvit často mění podle tlaku struktur, které jsou s nimi v kontaktu.
Sinus caroticus je rozšíření na konci společné krkavice (někdy i začátku vnitřní krkavice) a obsahuje ve stěně nervová zakončení citlivá na změny krevního tlaku (baroreceptor). Stlačením v tomto místě dojde reflektoricky k poklesu krevního tlaku podrážděním větví n. vagus.
Glomus caroticum je nervové tělísko ve stěně rozvětvení krkavice a slouží jako chemoreceptor reagující na změny vnitřního prostředí (zejména obsah kyslíku, dále obsah oxidu uhličitého a pH v krvi).
Anastomosis magna Halleri (Arcus Riolani) je anastomóza mezi a. colica media a a. colica sinistra u flexura coli sinistra, propojující řečiště a. mesenterica superior et inferior.
Termín perforátor se v klinice používá pro dvě rozdílné struktury:
Žilní perforátor – spojka povrchového a hlubokého žilního systému končetin.
Tepenný perforátor – větev procházející svalem či fascií do podkoží (využití při tvorbě kožních a kožně-svalových laloků).
Obrázky k nakreslení
- Schéma tepen srdce (nebude součástí testu)
- Schéma cévního zásobení orgánů z truncus coeliacus
- Schéma cévního zásobení orgánů z arteria mesenterica superior et inferior
- Schéma přítoků vena portae
- Circulus arteriosus cerebri (Willisův okruh)
