Hodnocení výuky – odpovědi na kritické komentáře

Změny ve výuce anatomie v návaznosti na studentskou evaluaci obecně:


1. Opětovné odstranění technických potíží s mikrofonem (které jsou závislé na poskytovateli služeb, tedy 1. LF UK).
2. Přesun testu z Trávicího systému ze začátku letního semestru do začátku zimního zkouškového období, aby bylo dost času na přípravu na test z Dýchacího ústrojí.
3. Lepší synchronizace témat přednášek a praktických cvičení (ne vše lze však dokonale sladit z důvodů státních svátků a omezeného manipulačního prostoru v rámci pronajatých výukových místností a preparátů).
4. Úvodní synchronizace sylabu přednášek anatomie a histologie, zejména v oblasti orgánových systémů.
5. Pilotní synchronizace termínů zápočtových testů mezi předměty prvního ročníku.
6. Synchronizace Smyslů v předmětech anatomie a histologie (společný test) a časové oddálení od zkoušení z CNS.

 

Odpovědi na kritické komentáře:


Jasněji stanovit, co bude v testu.
Obsah testu je poměrně podrobně vysvětlen a vymezen na webových stránkách v oddíle Okruhy k testům.


Přednášky neodpovídají průběžným zkoušením ani praktikám, což je škoda, protože jsou zajímavé, ale bez předchozí přípravy téměř zbytečné
Témata přednášky musejí předcházet tématům praktických cvičení nejméně o týden, neboť je třeba nechat studentům čas pro přípravu na dané téma na praktická cvičení (zpoždění o půl týdne až týden). Obdobně, témata testů jsou opět posunuta nejméně o týden za poslední praktické cvičení, aby měli studenti možnost připravit se důkladně na test. Pokud však budou studenti chtít tento interval zkrátit a psát testy ve zvláštní době 1–2 dna po praktických cvičeních, lze toto na jejich výslovnou žádost zařídit a pro příští rok (či semestr) změnit.

Lepší ozvučení v posluchárně. Mikrofón pána profesora Drugu – kvôli tomu šumu nie je rozumieť, pôsobí to veľmi rušivo a uniká mi myšlienka, o čom pán prof. Hovorí.
Odstranění technických potíží s mikrofonem je bohužel závislé na poskytovateli služeb, tedy 1. LF UK.


Myslím, že by bylo přínosnější, kdybychom měli méně powerpointových prezentací během praktik.
Na některá témata nejsou vhodné preparáty, zejména CNS, a látka je poměrně obtížná, proto dáváme větší prostor teoretické formě výuky.

Niektoré preparáty majú svoje najlepšie roky už za sebou.
Bohužel celá výuka anatomie probíhá v pronajatých prostorách 1. LF UK a preparáty jsou připravovány centrálně, jejich úroveň je tedy stejná jako preparátů na 1. LF, jejichž úroveň a kvalitu nejsme schopni ovlivnit.


Nerovné podmienky medzi utorkovými a štvrtkovými skupinami. Jeden príklad za všetky je časový odstup medzi testami z tráviaceho a dýchacieho traktu. Utorkový mali na štúdium 4 dni, zatiaľ čo štvrtkový celých 7.
Tato informace je dána rozvrhem, týká se testování ve všech skupinách a nastala jen jedenkrát za celý akademický rok. Příprava na test však začíná již po první přednášce, tudíž se interval přípravy prodlužuje nejméně o 7 dní (v případě krátkého tématu) a rozdíl mezi 11 a 18 dny je výrazně menší, zejména pokud přihlédneme k tomu, že po prvním testu mají všechny skupiny vždy stejnou délku testu do příštího testu.


Víc času na jednotlivé otázky v testu, aspoň o 7 sekund, není čas se vůbec ani trochu zamyslet, natož to pak stihnout dopsat. Se tím opisování naopak podporuje.
Časová dotace na jednotlivé snímky během testu byla mírně prodloužena v závislosti na obsahu otázky o 5–30 vteřin.


Rozhodně by bylo třeba nějakým rozumným způsobem přehodnotit obsah testů – př. pokud má otázka za 1 bod více odpovědí, a jindy ne.
Obsah jednotlivých odpovědí není vždy souměřitelný co do počtu slov.


Také komunikace s dalšími ústavy by byla vhodná – například s ústavem histologie a embryologie nebo lékařské biologie, aby bylo možno výuku lépe koordinovat, a tak ve studentech rozvíjet lépe jejich potenciál a získat lepší studijní výsledky. Toto zmiňuji především kvůli umístění pitev do zápočtového týdne, a následně pro některé vzniklé problémy, například ohledně náhradních zápočtů z lék. biologie, a především faktu, že nám kvůli tomu vstřícně byl přesunut zápočtový test z histologie na vhodnější termín, tudíž očividně si je, pokud je zájem, možno zjistit sylaby a termíny zápočtů na ostatních ústavech a zkoordinovat je ku prospěchu všech stran, pokud si dá člověk tu práci...
Výuka histologie a embryologie nyní probíhá současně s výukou anatomie, což by mělo přimést velkou výhodu v současném probírání témat v obou předmětech a lepšímu porozumění daných částí lidského těla. Termín pitev je bohužel dán hostováním v pronajatých prostorách a vymezeným časem, který nám 1. LF UK věnuje. Dokud nebudou vlastní prostory, není možné s tímto problémem pracovat. Ohledně překryvu termínů jednotlivých testů jsme se pro letošní rok pokusili neoficiálně zkoordinovat společně plán zápočtových a zkouškových testů. Pokud se toto podaří ku prospěchu a radosti všech, rádi bychom toto prosadili oficiálně od příštího roku. Nesmíte však zapomínat, že ve všech předmětech probíhá testování až na konci semestru (jen některé mají testování průběžně, jako je anatomie, protože objem učiva na konci semestru by byl pro jeden test neúnosný), proto se testy hromadí a je třeba se průběžně připravovat během celého semestru.


Myslím si, že byly letní pitvy načasované velice nešťastně, dát pitevní týden do zápočtového týdne je docela problematické, naprosto chápu, že 1. LF dává pouze určitý termín a jinak to nejde, ale myslím, že celé se to mělo řešit dříve než týden předem, alespoň o tom měly vědět příslušné orgány. Další věc, která nebyla v pořádku, byl stav těl, na kterých se během letních pitev učilo. Dalším nedostatkem, který ale považuji jako velmi problematický, byl akutní nedostatek demonstrátorů. Viděla jsem, že anatomický ústav dal na stránky výzvu pro ty, kteří by chtěli dělat demonstrátory.
Viz, výše, bohužel toto není v současnosti v našich silách. Rovněž ohledně kvality a množství biologických preparátů (kadaverů) jsme odkázání na kvalitu poskytovanou 1. LF UK jejich studentům, a proto nejsme schopni ani tuto položku zásadně ovlivnit. Ohledně počtu demonstrátorů se ústav pokouší přilákat dobrovolníky z řad studentů vyšších ročníků, ale vše záleží jen na jejich ochotě přijít pomoci. Letos jsme výzvu adresovali všem již začátkem akademického roku, v letním semestru je však obtížnější před koncem roku získat dostatečné množství dobrovolníků. Zároveň se touto cestou na všechny obracíme s prosbou a nabídkou: Přijďte mezi nás učit! Více zde.


Jistě bych ocenila větší možnost samostudia, především u okruhů, které byly zkoušeny ústně na preparátech. Viz mozek, který jsme viděli 2x na praktikách a konec.
Možnost samostudia kostí je dostatečná (pondělí až čtvrtek odpoledne), v případě mokrých preparátů vycházíme opět z možností daných 1. LF UK, která možnost samostudia mokrých preparátů nenabízí (tudíž nejsou ani preparáty, ani prostory pro tuto činnost), proto lze nabídnout jen velmi omezenou časovou i prostorovou možnost k samostudiu. Vzhledem k našim zákonům bude i v budoucnu přísun biologického materiálu omezen, proto bude mozek vyučován zejména na obrazovém materiálu z magnetické rezonance.


Jako jedno z hlavních negativ vidím organizaci pitevního týdne (hlavně letního). Chápu, že dokud nebude mít 2. LF svůj vlastní anatomický ústav, tak se toho asi moc nezmění, ale organizace byla opravdu špatná, a to hlavně kvůli tomu, že kadavery byly v rozkladu víc, než by se mělo stávat, a nebylo na nich co pitvat.
Viz výše. Těla jsou dlouhodobě fixovaná a nemohou být v rozkladu. I na vypitvaných tělech lze řadu struktur demonstrovat.


Otázky v některých mi přišly dost přestřelené vzhledem k času, který jsme měli na naučení, a to, že každý kruh měl jiný test, který byl obvykle úplně jinak obtížný, spokojenosti nepřidalo. Pro příští rok rozhodně sjednotit zadání alespoň na stejnou obtížnost, a ještě líp na tu obtížnost, která je adekvátní pro prváka, který studuje anatomii.
Časová dotace byla navýšena (viz výše). S vyjádřením, že „test, který byl obvykle úplně jinak obtížný“, zásadně nesouhlasíme, všechny verze testu jsou souměřitelné. K vyjádření, že „tu obtížnost, která je adekvátní pro prváka, který studuje anatomii“, jen toto, že kdyby si student určoval úroveň svých znalostí medicíny sám, nemusel by studovat vysokou školu a mohl by rovnou léčit pacienty po vlastním samostudiu literatury.


Pokusit se vyřešit problém s těly na pitevnách (hrozná kvalita), pokusit se sladit s ostatními předměty peaky semestru (zápočtový týden byl opravdu hardcore).
Viz výše.


Prezentace prof. Kachlíka jsou sice velice dobré na učení, ale jsou hrozně obsáhlé. Studenti pak neví, co se učit, a co ne. Naučit se látku v rozsahu přednášky a prezentace od prof. Kachlíka je pro studenta nemožné, takže si musí vždy hodit kostkou, něco vynechat a doufat, že zrovna to nepovažuje někdo na ústavu za důležité. Možná kdyby v prezentacích bylo nějak odlišeno, co je informace navíc (hlavně množství klinických souvislostí, které prostě není možné se naučit všechny), bylo by to dobré.
Snímky s klinickými souvislostmi jdoucími nad rámec vyžadovaného studia budou pro příště (postupně) označovány hvězdičkou v nadpisu pro odlišení. Prezentace jsou v čerstvé formě přístupné před přednáškou na webu ústavu (přednáškové místnosti jsou pokryty sítí eduroam).


Také těla na letní pitevně byla docela na nic, nedalo se nic pitvat a chyběly vnitřní orgány. Vím, že to není přímo vina našeho ústavu, ale snad by to šlo dopředu a jasně domluvit s 1. LF, aby nám poskytli trochu slušná těla.
Viz výše.


Velké negativum vidím v tom, že konkrétně náš dvojkruh 5 a 6 na konci roku měl méně lektorů a roli mentora nám střídavě nahrazovali pan profesor Kachlík, Druga a Hudák. Po odchodu doktorky Dudové nastal velký zmatek, protože nám najednou odešli i lektoři, a my jsme tudíž neměli tak kvalitní výuku, jak bychom si přáli.
Bohužel se sešla nešťastná situace s nemocí MUDr. Dudové, odchodem jednoho lektora do zahraničí a nevhodným lidským přístupem jiného lektora, s nímž jsme byli nuceni se rozloučit. Doufáme, že nově vytvořený tým bude svoje úkoly plnit svědomitě a se spokojeností na všech stranách.

Dalším negativem jsou pro mě letní pitvy, což ale rozhodně nejsem jediná, vím, že nespokojení byli i všichni učitelé, protože stav těl byl opravdu více než žalostný. Obávám se ale, že dokud nebudeme mít vlastní anatomický ústav, tato situace se nezmění.
Viz výše.


Samozřejmě největším negativem, na který si stěžovalo nejvíce lidí, jsou testy. Naše testy v letním semestru byly opravdu náročné, což i ukazuje počet studentů na opravných testech. Řekla bych, že v testech bylo velké množství záludných otázek vzhledem k většinou malému množství času. Každý ví, že test se dá udělat tak těžký, aby ho nikdo nenapsal, nebo naopak na standardní vysoké úrovni hodné 2. LF, na které by se to podle mě mělo udržovat, ale ne přehánět. Doktor Hudák projevil velké snahy to změnit, bohužel ale nebyl vyslyšen. Vzhledem k tomu, že příští rok s největší pravděpodobností odchází, bojím se, kdo se na anatomickém ústavu za nové první ročníky postaví, když se doteď úroveň testů stupňovala, jak mohu soudit dle starších spolužáků. V tomhle apeluji na vedení 2. lékařské fakulty, aby anatomie na této škole byla na vysoké úrovni, jak se očekává, ale ne na často přehnané úrovni.
Náročnost testů odpovídá kvalitě výuky, studijních materiálů, vyučujících i studentů. Nároky testů mají za úkol prověřit detaily v rámci zápočtů, protože na zkoušce je kladen důraz spíše na porozumění obsahu předmětu jako celku. Ostatně výsledky závěrečných zkoušek (celková úspěšnost 88 %; úspěšnost u zkoušky 97,5 %; pouze jeden student neuspěl u třetího termínu) nenaznačují, že by studenti byli přetíženi požadavky anatomie, na což zřejmě poukazujete. Za studenty stojí všichni učitelé ústavu. Lehčí testy a mírnější průběžné zkoušení by se zákonitě odrazilo v horších výsledcích u závěrečné zkoušky.


Výuka anatomie moderní rozhodně není... hodnotíme-li z pohledu výuky medicíny na renomovaných západních univerzitách. Katastrofou bylo organizování průběžných testů, kdy jsme často nevěděli požadovaný rozsah vědomostí, z čeho se učit, abychom měli jistotu, že test napíšeme dobře, časté špeky a otázky na minoritní nepodstatné detaily, které měly za účel jedinou věc: dostat studenta. Pozoruhodně časté rozdíly mezi popisy jednotlivých autorů a děl. Jeden to popisuje tak, a druhý autor zase jinak – často nám pak chyběla informace: „platí memorix nebo Čihák, nebo Druga atd.“
Viz výše. S tvrzením „dostat studenta“ nesouhlasím, pokud máte tuto představu, přijďte osobně probrat, co přesně vám nevyhovovalo, a zdůvodníme si použití takové otázky v testu. Pokud dobře studujete, zjistíte, že rozdílů mezi knihami je opravdu málo a že testy vycházejí zásadně ze zdroje Memorix a z prezentací webu ústavu, jak je uvedeno na stránkách ústavu. Vysokoškolské studium je založeno na používání více studijních pramenů. Jedna učebnice stačí na základní škole. Pokud se objeví nejasnosti, je třeba se neprodleně dotázat vyučujících.


Po studentech je vyžadováno v některých tématech příliš detailů. Je pochopitelné, že všechno je důležité. Ovšem je třeba rozlišit základ od informací, které student týden po zkoušce zapomene. Účelem by mělo být dát studentům základy anatomie, takovým způsobem, aby si je zapamatovali co nejdéle a mohli využít při dalším studiu. Ne za každou cenu vědět každou maličkost, na úkor základů. Pokud by se někdo ze studentů těmto maličkostem chtěl věnovat nadále, zvolí si za obor anatomii.
Předmět, který vyučujeme, se jmenuje „anatomie“, nikoli „základy anatomie“. Klinické předměty předpokládají, že studenti byli seznámení se všemi strukturami, s nimiž se mohou při jejich výuce setkat. To je úkol anatomie, a proto je třeba projít velké množství (pro vás možná nepodstatných) detailů, aby studenti měli představu, o jakou strukturu se jedná, jak je velká, jaký má tvar a kde se v těle nachází, popř. jaký má klinický význam a zda je vidět na některé ze základních zobrazovacích technik (rtg, CT, MR, ultrazvuk).


Další věcí jsou dva testy či zkoušení v jeden den, ještě z nejtěžších témat. To je pro studenty velmi těžce zvládnutelné, ještě s dalšími předměty. Rozhodně příště nedávat 2denní rozestup mezi zkoušením CNS a Smysly.
V letošním roce proběhne test ze smyslů společně pro anatomii a histologii a bude mu dán prostor v rámci sylabu.


Podavani informaci na strankach. Bylo by vhodne take nemenit podminky testu (pitev) behem doby, kdy jiz probihaji.
Podmínky tesu (pitev) nebyly měněny v průběhu testů ani pitevních cvičení.


Rozhodně bych ocenil, kdyby přednášel někdo jiný centrální nervový systém než pan profesor Druga. Jeho přednášky byly krátké (končil často dříve) a nebyly (obsahově) přínosné.
Prof. Druga je největší odborník v naší zemi na centrální nervový systém. Nicméně můžeme obsazení přednášek prostřídat. Je třeba upřesnit, v čem nebyly přednášky přínosné. Jak by si posluchač přínosnost představoval? CNS je nejobtížnější část anatomie a polopatický výklad je nepřínosný.


Na konci letního semestru došlo k tomu, že se nám nahromadily testy a zápočty, takže bylo poměrně obtížné látku zvládnout, obzvlášť když se jednalo o téma CNS (ústní zkoušení z CNS a test ze smyslů v 1 den). Bylo by lepší, pokud by se testy daly trochu rovnoměrněji rozložit, což ale asi z časových důvodů není možné.
Viz výše.


Myslím, že je test ze smyslů dobrý nápad, ale ideální by bylo mít na něj dny dva místo jednoho (a pro kruhy s testem i zkoušení z CNS v jeden den – alespoň ten jeden den mezi oběma).
Viz výše.


Množství informací, které se máme naučit, je už tak obrovské, ale obtížnost některých testů byla skoro až absurdní, stejně jako otázky, které tam padaly a způsob jejich hodnocení.
Viz výše. Otázky jsou hodnoceny podle předem daného jednotné klíče: správná odpověď = bod (nebo více podle rozsahu) – nesprávná odpověď = 0 bodů.


organizace letní pitevny – na pitevně by se hodily kontejnery na ostrý odpad na odkládání použitých čepelek
Nádobky jsou na pitevně k dispozici, ale bohužel ne v dostatečném množství ke každému stolu. Pokusíme se napravit.


Niektorí zamestnanci, by si mali uvedomiť, že sme ešte len prváci a predmetom anatómie, je poznať časti tela a ich umiestnenie a nerobiť z výuky anatómie výuku histológie, fyziológie, patológie a dobre, že nie chirurgie. Dlhé roky bol predmet anatómie zameraný len a len na to, kde sa čo v tele nachádza, dokonca neboli požadované ani funkcie daných štruktúr (toto však považujem za dobré, vedieť funkcie), a lekári, ktorí absolvovali takúto výuku, sú rozhodne kvalitní a špičkoví, avšak v dnešnej dobe od nás vyžadujú zamestnanci anatomického ústavu radu klinických poznatkov, ktoré sú síce na jednej strane zaujímavé, avšak tieto vedomosti nám budú aj tak najbližších niekoľko rokov úplne zbytočné a aj tak ich zabudneme, je milé tieto zaujímavosti spomenúť na prednáške, ale je nemiestne postaviť celú záverečnú skúšku len na nich.
Závěrečná zkouška není postavená na znalostech klinické anatomie, ačkoli některé otázky, které zkoušející pokládá, jsou formulovány z toho pohledu, např. „který nerv je přerušen při syndromu labutí šíje“. Zkoušející však zejména posuzuje znalosti systematické a topografické anatomie. Navíc jsou klinické poznámky dostupné na webu ústavu, v prezentacích z přednášek, v knize Memorix anatomie a dalších učebnicích. Zkouška není postavená na klinických poznatcích, ale na základních skutečnostech systematické a topografické anatomie. Anatomie jako předmět nikdy nebyla zaměřená jen na to, co se v těle nachází, ale zejména na souvislosti.


Ďalšie negatívum je zlé časové naplánovanie výuku, prednášky okrem konca semestra nie sú zosúladené s praktikami. Na skúšania a testy v prvom semestri bolo až príliš veľa času na prípravu, avšak v druhom semestri je tempo závratné, študenti sa z časovej tiesne nemajú čas si látku prečítať a dobre naučiť z učebníc, ako je Čihák a Druga, a sú radi, keď sa to stihnú naučiť z memorixu.
Viz výše. V prvním semestru se studenti seznamují se způsobem výuka a učení se na vysoké škole a nemyslíme si, že větší zátěž či rychlejší tempo by byly ku prospěchu věci. Rovněž nesouhlasíme, že by student neměl dost času si látku přečíst v učebnici anatomie. Základní metodou studia anatomie je průběžné učení se a časté opakování. Nelze ponechat přípravu na testy nebo na zkoušku na poslední chvíli. Tím se liší vysokoškolské studium od středoškolského.


Za najväčšie fiasko tohto akademického roku považujem test z CNS 1 a zo Zmyslov. Tieto 2 testy boli na konci semestra, kde sme sa okrem toho museli pripravovať na náročný zápočtový test z histológie a embryológie a obsah týchto testov bol veľmi obťažný a náročnosť mi neprišla adekvátna k priebežnému zápočtovému testu z anatómie pre prvákov.
Viz výše. Studenti jsou předem informováni o termínech testů, a tak lze a je nezbytné plánovat si přípravu.


Nezdála se mi jako nejlepší volba mít pitevní týden v zápočtovém týdnu, kdy se studenti potřebují připravovat i na jiné předměty a kvůli pitvám jsou dost časově omezeni v této přípravě, a nestíhají se pak pořádně připravit ani na jedno. Také mi moc nevyhovovala výuka během letních pitev, kde z mého pohledu bylo nedostatek vyučujících.
Viz výše.


Nezaměřovat se na zbytečné podrobnosti, které student a lékař v praxi nikdy nevyužije.
V tomto případě je třeba přijít s konkrétními příklady, jaká část lidského těla není v lékařské praxi podstatná (např. zda hrbolky na kostech, jádra v mozku, vrstvy rohovky nebo úpony svalů).


Sjednotit nároky na obrázky do testů. Většina lidí se je učila z Memorixu, což ale v některých případech bylo pro profesory nedostatečné a chtěli jiný obrázek. Některé obrázky vyžadované ke zkoušce byly velmi těžké k nalezení – možná by bylo i dobré tyto obrázky také přidat na web.
V tomto případě je třeba opět přijít s konkrétními příklady, protože žádný vyučující nevyžaduje obrázky do nejmenšího detailu a vždy, pokud student dobře danou strukturu umí pospat a vysvětlit její uložení, je tato znalost přijata za dostačující.


Nevyrovnanosti v testech. Myslím, že by bylo opravdu potřebné, aby se dodržoval rozsah informací, který je na webu. Všem to opravdu pomohlo v tom si ujasnit, co je potřeba, ale často vůbec nebyl respektován.
V tomto případě je třeba opět přijít s konkrétními příklady.


Na pitvách byly přidány zádové svaly do nutných znalostí asi 2 dny po začátku pitev, a ještě tak nenápadně, že by si toho nikdo ani nemusel všimnout, jelikož se na pitvy začal učit už o víkendu, a tyto informace si např. vytiskl dávno před tím, než byly změněny.
Součástí zkoušení letních piteven jsou i svaly na těle, např. m. trapezius, který je svalem viditelným na těle a patří mezi svaly zad. Pokud svaly zad výslovně vyloučíme z obsahu zkoušení, mohou se studenti odvolávat na toto tvrzení a nepovažovat zadní ohraničení krčních trojúhelníků za nezbytné. Proto bylo toto nevhodné tvrzení odstraněno, když na něj poukázal jeden z demonstrátorů před pitvami.


Na letních pitvách se k nám srdce, plíce a játra dostaly až ve čtvrtek, který měl být hlavně pro opakování. Do té doby jsme si tudíž mysleli, že nás z těchto orgánů samostatně nikdo zkoušet nebude, a více jsme se soustředili na ostatní. Poslední den jsme se je museli rychle znovu učit.
Letní pitvy se věnují topografii a orgány byly již probrány samostatně. Proto nebylo chybou, že orgány nebyly aktivně probírány během předchozích dnů. V letošním roce budou preparát k dispozici od začátku cvičení.


Byla škoda, že na letní pitevnu byl nedostatek kadaverů, nicméně se s tím nedá nic dělat, pokud nejsou dárci. Průběžné testy byly těžké, ale daly se zvládnout, možná by to chtělo více času na odpovědi. Nicméně pokud bude mít příští první ročník histologii už od začátku, bylo by dobré náročnost alespoň trochu zmírnit.
Viz výše.


Přednášky byly často komplikované, některá schémata kreslená na přednáškách byla nepřehledná a pro vlastní výuku téměř nepodstatná. Testy byly často obtížné, byly postaveny na maličkostech, detailech, zajímavostech, zatímco gró tématu bývalo upozaděno. Někteří vyučující je také nesmyslně přísně opravovali, pokud ze 4 správných odpovědí uvedete 3, řekl bych, že odpověď by měla být uznána jako platná a ne seškrtlá. To samé klinické poznámky – když si prvák splete xeroftalmos a xeroftalmii, myslím, že na to má nárok. První test byl pro mě šokující z hlediska značně omezeného času na odpověď, tento problém se během roku téměř smazal, díky odezvě anatomického ústavu. Stále však u otázek, které potřebují trochu zamyšlení, pokud je nemáte „našrocené“, bychom ocenili více času. Pokud nás chcete vést k samostatnému uvažování a hledání souvislostí, měli byste tomu přizpůsobit i testy. Výuka zahrnovala spoustu věcí navíc, které by podle mě ani nemusely být zkoušeny v testech. Přeci jen nemůžeme zkondenzovat učivo celé medicíny do jednoho roku. Na některé testy bylo příliš mnoho času (např. močopohlavní ústrojí), který by se dal využít např. pro delší dobu na učení před testem ze smyslového ústrojí a drah.
Viz výše. Student musí umět rozlišovat již od prvního ročníku drobnosti v jednotlivých termínech, protože např. mezi názvy léků často existují jen rozdíly v několika písmenech.
Proto se učí anatomické termíny přesně, navíc se tyto neliší mezi knihami, je třeba jen jim věnovat pozornost.


Niekedy sa objavoval až prílišný zásah do iných predmetov ako histológia a embryológia, čo je niekedy výborné pre pochopenie veci, ale ktorých základy boli v požiadavkách na testy, čo nepovažujem za správne. Väčšina testov p. prof. Kachlíka považujem za veľmi obťažné, aj keď nie nenapísateľné, ale bol by som rád, keby obsahovali informácie, ktoré sú VŠETKY v doporučenej literatúre a nie len v prednáškach, respektíve klinické poznámky, ktoré boli k jednotlivým okruhom na ich webovej stránke. Minimálne 2 razy sa stalo, že test obsahoval iný obrázok, čo sa v jednom prípade ďalej neriešilo (dýchací systém). Alebo skúšajúci skúšal iné, ako mal.
Ne všechny podstatné informaci jsou vždy (100 %) napsané ve všech knihách, zvlášť pokud se jedná o novější objev nebo hypotézu, a proto slouží jako studijní materiály i prezentace na webu. Seznam obrázků pro letošní rok bude před testem obnoven.


Nesouhlasím s tím, aby během preklinických oborů byla v anatomii testována klinika v takovém rozsahu jako v letošním akademickém roce. Sama o sobě je anatomie dost objemná, a když jsou pak studenti zahlceni ještě histologickými, fyziologickými a klinickými poznatky v příliš velké míře, nemusí se jim podařit vytvořit dostatečně kvalitní základnu v klasické anatomii. Ve výuce tyto poznatky pomohou pro zapamatování, testováni z nich však především budeme na příslušných dalších předmětech.
V tom se naše názory rozcházejí, student potřebuje klinickou anatomii, a pak je učena, může být i zkoušena.

Jasne definovat obsah priebeznych testov, pripadne nezverejnovat mensi obsah, ako v skutocnosti na teste je.
Viz výše.

Průběžné testy měly laťku nastavenou opravdu vysoko. I když se mnozí z nás učili opravdu poctivě a věnovali studiu všechen čas, stejně se mohlo stát, že test nenapsali. Přišlo mi, že testy byli zaměřené spíše na drobnosti a detaily, občas ani neodpovídaly osnově na webu. Horší ale bylo, že při snaze o řešení se akorát dostali do konfliktu zaměstnanci ústavu, nic moc se ovšem v testech nezměnilo.
Pokud jste měl pocit konfliktu, je třeba vyhledat vedoucího ústavu.


Opravdu zbytečné vidím učení se věcí dopředu – mám na mysli např. všechny úpony a začátky svalů na zkoušení z kostí nebo cévní a nervové zásobení u testů z orgánových soustav – toto je pro studenty opravdu téměř nezvladatelné.
Naopak toto učení umožňuje jednak provázanost látky a opěrné body při výuce dalších témat.


Také rozložení jednotlivých testů bylo poněkud nevyrovnané – na trávicí systém byla spousta času, a poté na cévy, které jsou obsahově náročnější, jenom týden.
Trávicí systém je náročný a vyžaduje delší dobu, cévy se naopak probírají napříč všemi systémy (třeba u trávicího) a na hlavu, krk a mízní systém pak stačí několik přednášek a jedno cvičení. Bohužel má akademický rok jen 2x 14 týdnů, na rozdíl od ostatních lékařských fakult, což znamená rovněž omezení frontální výuky o čtyři přednášky a dvě praktická cvičení, chybění čtyř přednášek a dvou praktických cvičení z důvodů odpoledních pitevních cvičení (a navíc v letním semestru ještě o týden kvůli výuce praktického lékařství, o svátcích, vědecké konferenci, děkanském a rektorském dnu nemluvě).


Jedinou výtku k současnému systému výuky anatomie, kterou bych měl, by byla lepší koordinace mezi jednotlivými ústavy. Mít v jeden týden zároveň zápočet z histologie, zkoušení z CNS a písemný test ze smyslů není úplně šťastné, což bohužel poté vyústilo v kritiku náročnosti testů, konkrétně toho ze smyslů, které sice sám o sobě nebyl nijak nezvladatelný, nicméně čas na jeho naučení byl vzhledem k dalším studijním povinnostem ne zcela ideální. Lepší koordinace mezi ústavy by tak mohla zajistit, aby se podobné situace neopakovaly.
Viz výše.


Velice málo jsme se dostali k tělům. I na praktických seminářích byla výuka spíše teoretická. Více času na pitevně by studium výrazně ulehčilo.
Viz výše.


Praktická výuka – množství a kvalita preparátů. Vhodnější rozložení některých testů (např. přesunout test z trávicího ústrojí na konec zimního semestru, oddělit zkoušení z CNS a test ze smyslů).
Viz výše. Test z Trávicího ústrojí byl přesunut do zimního zkouškového období.


Lépe časově zápočtový test ze smyslů a CNS II, obecně na CNS dát víc času (je to i škoda mít na to jen týden, dva).
Viz výše.


Lépe vysvětlit zobrazovací techniky (až do letního semestru jsem vůbec neměl páru, na co koukám. A upřímně, na biofyzice se to nenaučíme, nejen proto, že tam na to není dostatek prostoru, ale taky proto, že to nevysvětlí MUDr.).
Pokusíme se vysvětlit zásadní principy na začátku výuky.


Jediná věc – je třeba aby se sjednotil obsah praktických cvičení a všichni vyučující byli srozuměni s tím, co je opravdu důležité, a co třeba na 150 % nevynechat – docházelo k situacím, kdy některým kruhům bylo řečeno, že určité informace nejsou důležité, a pak se vyskytovaly v testech.
Děkujeme.


Obsah přednášek, posléze i praktik, zřídkakdy odpovídal náplni zápočtových testů. Klinické souvislosti by měly být spíše zajímavostí, uvedením do souvislostí, ne být vyžadovány po studentech do detailů jak u zápočtových testů, tak u zkoušky.
Viz výše.


Navrhuji, aby se systém testů stal více individuální, není přeci ve vašem zájmu studenty nachytat, nýbrž je připravit. Každý dvojkruh měl svůj systém výuky, u nás například často zaznělo „Tohle se neučte, je to nepodstatné“, a přesně takovýto detail se následně v testu objevil. Pokud by testy byly připravovány každým vedoucím dvojkruhu, lze jednodušeji ověřit, zdali student o praktikách dává pozor a anatomii čas věnuje. Sjednocení, a tím pádem i otestování hloubky znalostí by poté přicházelo u zkoušky, tím pádem by nikdo neměl žádné úlevy. Domnívám se, že díky tomuto individuálnějšímu přístupu výsledků v indexu, ale došlo by i k hlubšímu poznání anatomie.
Právě z důvodů objektivizace jsou testy stejné (nebo obdobné) napříč ročníkem. Zlepšíme však vzájemnou komunikaci mezi vyučujícími a lektory, aby ubylo nedorozumění.


Vím, že situace s těly je tragická, ale pobyt studentů na pitevně by se dal zefektivnit. Domnívám se, že není nutné trápit studenty do tmy a vyhrožovat vyškrtnutím prezence za brzký odchod, když efektivně se člověk zvládne věnovat předmětu jen pár hodin. Studentů je hodně a těl málo, často nás u stolu bylo tolik, že jsme stejně nic neviděli. Proč tedy nerozdělit studenty na dvě poloviny po dvou hodinách? Ano, každý by měl pouze dvě hodiny, ale myslím si, že by toho viděl mnohem více než v současné situaci. Spousta studentů si raději přivstala a šla na pitevnu dopoledne, kdy tam bylo méně lidí a výuka nebyla organizována, neboť se toho za hodinu naučili víc než za celý předchozí den. Výhoda pitevny spočívá v praktickém učení, které se bohužel v masovosti současné situace skoro úplně vytratilo.
V době piteven probíhá dopoledne výuka jiných předmětů, proto jsou pitvy až v odpoledních hodinách. Nižší časová dotace by byla nedostatečná, a navíc, proměna témat během jednoho dne (opakování, pitvání, nová látka) zefektivňuje výuku a umožňuje vyrovnávat některé nedostatky materiálu či vyučujících. Je nám jasné, že současný stav není ideální, ale v příštích dvou letech bohužel k zásadní změně dojít nemůže (viz výše).


Ještě si neodpustím jednu připomínku k organizaci zkoušek. Stalo se víckrát, že ti méně šťastní studenti šli na řadu až v pozdních odpoledních hodinách, i když museli být nastoupeni v 8.00. Alespoň částečně by se dalo tomuto příkoří vyhnout, pokud by se určilo pořadí den předem. V dnešní době, kdy má každý student přístup k internetu, není problém otevřít si e-mail den před zkouškou a zjistit, že mám přijít později, pak bychom se vzájemně neokrádali o čas.
Ano, možné řešení by bylo, kdyby se všichni chovali odpovědně. Bohužel se však opakovaně stává, že se mnozí studenti ke zkoušce nedostaví a neodhlásí se včas nebo vůbec. Všechna zkoušení skončila do 15.00, nečekalo se tedy do pozdních odpoledních hodin.


Děkujeme na pozitivní komentáře:


Velmi dobrý web, přesné informace o termínech, obsahu testů a lektorech, nahrané prezentace z hodin. Velmi si vážím reakcí na všechny připomínky, na odpovědích je vidět, že se nad nimi autor zamyslel a bere je vážně.


Praktika, demonstrátoři jsou zapálení a nabízejí i pohled starších studentů, zdůrazňují to nejdůležitější, a kdy se nám to bude hodit.

Výborná organizace.

Prednášky od Dr. Hudáka a Dr. Salaja boli zrozumiteľné s pútavým výkladom. Myslím, že by si zaslúžili väčší priestor pri výuke. b) U našich lektoroch, Kunca a Haluzu, oceňujem priateľský prístup a značný entuziazmus. c) Jednoznačne definovaný rozsah vedomostí na stránkach ústavu, slúži mi to ako checklist pri štúdiu. d) Ochotný pán profesor Kachlík, ktorý zodpovie po prednáške všetky prípadné otázky.

Snaha lektorů i vyučujících nás toho naučit co nejvíce a co nejvíce nám ukázat. Obzvláště přínosná mi přišla pitevní cvičení, škoda, že byla jen 2x a krátká.

Rozhodně chci ocenit celkový přístup lektorů, demonstrátorů a učitelů k výuce. Všichni byli vždycky neuvěřitelně milí, ochotní, a hlavně opravdu uměli a člověku byli schopní vysvětlit i nevysvětlitelné. Člověk by řekl, že se bude bát chodit na praktika z anatomie, no, já jsem se (vyjma testů) vždy těšila.

Výuka měla v průběhu celého roku řád, cvičení byla velmi přínosná, což velice oceňuji, jelikož například o histologii se to říci nedá. V hodnocení mi chybí Eva Šafránková, která si ovšem zaslouží velkou jedničku, nejen za učení, ale také za veškerou pomoc mimo hodiny anatomie, kterou nám po celý semestr poskytovala. Stejně tak bych zvláště vyzdvihla doktora Pastora, který pro nás ve svém volném čase pořádal semináře s „chirurgickým pohledem“ na právě vyučované struktury, které mnohým z nás pomohly k pochopení probíraného učiva.

Pozitivní byla organizace v zimním semestru, která kdyby vydržela celý rok, bylo by to o něco lepší. Líbí se mi koncept témat testů na netu a závěrečná zkouška, kterou není vůbec tak těžké získat jako samotné zápočty. Vstřícnost učitelů a lektorů. Velmi si cením toho, že s námi nahrazovali odpadnuté hodiny ve svém volném čase.

Organizace, prvky pedagogiky a systematické výuky (což se na VŠ jen tak nevidí), průběžná přísnost, výborný up-to-date web, propojení s klinickými souvislosti, důraz na úvahu, zveřejňování prezentací (výborné kvality, zvláště od prof. Kachlíka), komunikace ústavu. Výborní lektoři v našem kruhu – i ti nejmladší. Dobrovolná aktivita doktora Pastora navíc – několik seminářů pro zájemce o praktickou anatomii. Pokusy MUDr. Hudáka o vytvoření webové předlohy pro písemné testy. (Jak se učit.)

Lektoři pro kruhy 9–10 jsou skvělí a nenahraditelní. Díky nim anatomie bavila a tolik neděsila.

Velmi jsem oceňovala přednášky p. učitele Kachlíka a Hudáka, kteří je dle mého mají nejlépe zorganizované. Přednášky profesora Drugy už jsou sice slyšet (díky mikrofonu, který mu většinu času funguje, což je velké pozitivum), ale přeci jenom je to pro mě jako studentku méně strukturovaná přednáška. Mám za sebou jak opravný test, tak zkoušku, takže mohu hodnotit přístup konkrétně doktora Salaje. Jak při opravě testu, tak při zkoušce jsem byla maximálně spokojená s jeho hodnocením, i když pokládal těžké otázky při zkoušce. Vždy donutí studenta nad tím zapřemýšlet, a nakonec se nějak dobereme požadované odpovědi. Z jeho strany jsem opravdu spokojená jak z profesního, tak z lidského přístupu ke studentům v tom, že k němu studenti nepřistupují vyklepaní na smrt. Pozitivum vidím i v zimních pitvách, kdy jsme měli jako kruh jedno celé tělo na vypitvání a měli jsme i dostatek lektorů.

Výuka je účelná, dobře připraví na zkoušku a vytvoří představu o průběhu závěrečné zkoušky.

Profesionální přístup učitelů. K problémům se stavěli čelem. Dobrá informovanost o požadavcích k průběžným testům. Bezvadné přednášky, především pana profesora Kachlíka.

Velmi dobrý přístup většiny vyučujících. Velmi musím ocenit zápal a nadšení pro výuku pana profesora Kachlíka. Také měl podle mého názoru nejlepší přednášky a líbí se mi, že klade důraz na praktické znalosti.

Přístup vyučujících a lektorů, dokázali nás probíranou látku nejenom skvěle naučit, ale také nám dodali potřebnou motivaci ke studiu.
Velké díky za skvělé přednášky, zejména prof. Drugy a prof. Kachlíka, také za praktická cvičení. Jako velké pozitivum vidím i možnost anonymního vyjádření k výuce v průběhu semestru (přestože jsem ji nevyužila) a za odpovědi ústavu.

Očekávám, že přijdou nějaké stížnosti na náročnost průběžných testů, proto cítím potřebu se také vyjádřit a prof. Kachlíka se zastat. Nemyslím si, že by obtížnost průběžných testů zásadně přesahovala rámec znalostí, který by měl student v rámci anatomie ovládat. Zpočátku byly problémy s časem na zodpovězení otázek, ten byl u dalších testů přidán a myslím, že byl dostačující, pokud student odpověď znal, nebyl problém ji napsat a zkontrolovat. Co se týče náročnosti samotných otázek, většina testu byla složena z otázek na základní a zásadní věci. Samozřejmě se v testu vyskytovaly i těžší otázky, těch bylo ale výrazně méně. Občas se otázku nepovedlo dobře formulovat, takových bylo ale minimum a při opravování na to bylo přihlíženo. Ano, někdy se v testu vyskytly otázky nad rámec, ale nebylo jich věru mnoho. Proto si myslím, že stížnosti studentů jsou neoprávněné, měli se jednoduše řečeno lépe učit (já sám jsem v několika testech neuspěl a vždy to bylo mojí nedostatečnou připraveností). Také si ale myslím, že by se náročnost testů dále měnit neměla, jsou nastaveny na náročnou, ale zvládnutelnou úroveň. Možná by ale bylo dobré definovat, co je pro studenta z daného učiva zásadní vědět, co je méně podstatné a co je spíše zajímavostí. Někdy je pro studenty těžké ve velkém množství informací rozlišit ty zásadní a méně zásadní. Je to možná jedna z příčin nespokojenosti některých studentů s průběžnými testy, kteří se sice poctivě připravovali, ale naučili se spíše ty méně důležité informace, kterých v testu tolik nebylo. Ještě bych chtěl poděkovat celému ústavu za skvělý přístup a přátelskou atmosféru a snahu nám pomáhat. Díky tomu budu na anatomii vždy rád vzpomínat.

Pěkné prezentace, hodně obrázků pro představivost – hlavně ty reálné (ne schémata z memorixu).

Přehledné webové stránky, praktická cvičení pod vedením MUDr. Martina Salaje.

Vysokú odbornosť učiteľov. Osobne veľmi rešpektujem a obdivujem všetkých našich vyučujúcich, obzvlášť pána profesora Drugu, ktorý pre mňa predstavuje neskutočnú kapacitu a človeka, ktorý odboru anatómie dal veľmi veľa a sám je jeho neoddeliteľnou súčasťou. Takisto oceňujem veľmi Rada Hudáka, za to, že zostava stále veľmi blízky študentom a snaží sa vždy nájsť kompromis medzi vysokou úrovňou výuky a zvládnuteľnosťou.

Webové stránky jsou dobře zorganizované, přehledné, a informace nebo materiály přidávané k jednotlivým testům byly velmi užitečné. Také vidím jako velké pozitivum, že jsme v průběhu praktik měli možnost často chodit na pitevny nebo přímo v učebně si prohlížet mokré preparáty, čím názornější výuka, tím lepší.

Dobrá organizace a názornost seminářů.

Líbí se mi, jakým směrem se vyvíjí webová stránka fakulty. Velmi oceňuji, že umožňuje přístup ke všem materiálům z hodin a i něco navíc. Hlavním přínosem je vypsání oblastí, ze kterých bude zkoušení/test. Velmi bych chtěla ocenit lektory 9. a 10. kruhu (MUDr. Jan Pastor, René Novysedlák, Eva Šafránková) – opravdu se nám věnovali a neměli problém odpovídat na dotazy i mimo praktika či nám poskytovat učební materiály navíc. Dále velmi oceňuji, jak se ústav staví k poznámkám a připomínkám studentů. Myslím, že jsme všichni rádi, když vidíme, že jsou naše názory brány v potaz a respektovány a nejsme „jen“ studenty. V konečném důsledku jsem test na smysly uvítala – opravdu mě ulehčil přípravu na zkoušku – ale musím říci, že jeho obtížnost byla vysoká, sice jsme na to měli 3 týdny, ale byl dohromady s CNS, zápočtem z histologie a zápočtem z biologie – tudíž průměrný student nezvládal naučit se vše na tak vysoké požadované úrovni. Samozřejmě oceňuji přidání termínu na opravu. Profesoři (např. doc. MUDr. David Kachlík, Ph.D., doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D.) při zkoušení berou v potaz nervozitu studentů a dávají jím šanci na opravu, protože vědí, že chyby dělají jen ze stresu. Hodně z mých spolužáku to opravdu ocenilo.

Oceňuji lidský přístup zaměstnanců anatomického ústavu, zejména ochotu vysvětlit látku, které člověk neporozuměl, a že se dalo dohodnout na kompromisu po testu CNS1.

Co se týče testu na smysly, vše co v něm bylo, bylo řečeno na přednášce, akorát byl nešťastně načasovaný, a tak se na něj většina učila den předem a počítala pouze s otázkami na základy. Sám jsem ho psal nadvakrát, ale kdyby nám někdo řekl, že je den opravdu málo, tak bych se možná více snažil a napsal ho.

Created: 24. 11. 2017 / Upraveno: 11. 1. 2018 / Odpovědná osoba: MUDr. Martin Salaj, Ph.D.